Recenze: Dvůr mrazu a hvězd - Sarah J. Maas
Kdo by neznal, dnes již tolik opěvovanou Sarah J. Maas? Momentálně se veškeré diskuze točí okolo posledního (snad) dílu Skleněného trůnu, který nedávno vyšel v angličtině. Dnes to však bude okolo její druhé série a tou jsou moje nejmilovanější Dvory. Konkrétně krátká novela Dvůr mrazu a hvězd!
*UPOZORNĚNÍ: Recenze obsahuje spoilery z předchozích dílů!!!*
Nacházíme se v době po válce, kdy je potřeba zařídit spoustu věcí, kterých má každý nad hlavu, od vyřízení míru až po obnovení všeho, co bylo během bitev zničeno. Zároveň se však blíží čas zimního slunovratu, kdy Feyre oslaví své jednadvacáté narozeniny.
Myslím si, že někomu může připadat nudné a zbytečné napsat takřka o ničem hned celou knihu, ale dokážete si představit, jak by vypadala její další bichle nabytá akcí? Určitě vás napadlo, že by mohla veškerý DMaH shrnout do pár měsíců na začátku knihy. Nevím, jak ostatní, ale mě by to nevyhovovalo. Představte si, že si máte uvědomit, co se dělo po všech bitvách a ještě k tomu nějaký zcela nový děj. Já bych se do toho rozhodně buď brzy zamotala nebo bych si alespoň z toho houby pamatovala. Určitě by mi nějaké bližší vysvětlení, které se nám zde dostává, chybělo.
Proto, pokud jste plánovali tuto novelu vynechat, čtěte dál a já vám blíže objasním, proč byste si ji rozhodně měli přečíst.
Přestože, jak jsem již trošku zmínila, knížka nemusí nadchnout jako předchozí díly, jelikož se v ní jako nenachází téměř žádný děj, je důležitá. Já ji považuji za toakový pomyslný most, bez kterého bychom se neobešli, který nás dovede do možného budoucího pokračování. Je zde zmíněno mnoho potřebných informací - nejen odpovědi na kladené otázky z předchozí části, ale i nové informace, bez kterých bychom se v pokračování neobešli. Já to zároveň ještě vnímám jako příjemné doplnění tohoto úžasného světa o další příběh, který jsem si již od prvního dílu zamilovala. Miluji každý díl této série a ač má mnoho lidí různé výhrady, kvůli možné nelogičnosti nebo jednoduchosti, já svět Dvorů zbožňuji. Jedná se o sérii, která mě chytila hned od začátku, která ve mně vyvola tolik různých emocí a u které jsem si skvěle odpočinula.
Vše je opět psáno typickým stylem, na který jsme u Maas zvyklí. Tentokrát je děj obohacen o pohledy nejen Rhysanda, ale i Mor nebo Cassiana. Není to nijak překvapující knížka. Děj plyne plynule, že do světa Dvorů skvěle znovu zapadne, přestože jste třeba zapomněli o čem byly přesně předchozí části.
Nevynechávejte tuto novelu, i když vám připadá zbytečná. Máte znovu šanci být ve Velarisu s Feyre, Rhysandem a jejich přáteli, slavit s němi zimní slunovrat, tak ji nepromarněte.
Myslím si, že někomu může připadat nudné a zbytečné napsat takřka o ničem hned celou knihu, ale dokážete si představit, jak by vypadala její další bichle nabytá akcí? Určitě vás napadlo, že by mohla veškerý DMaH shrnout do pár měsíců na začátku knihy. Nevím, jak ostatní, ale mě by to nevyhovovalo. Představte si, že si máte uvědomit, co se dělo po všech bitvách a ještě k tomu nějaký zcela nový děj. Já bych se do toho rozhodně buď brzy zamotala nebo bych si alespoň z toho houby pamatovala. Určitě by mi nějaké bližší vysvětlení, které se nám zde dostává, chybělo.
Proto, pokud jste plánovali tuto novelu vynechat, čtěte dál a já vám blíže objasním, proč byste si ji rozhodně měli přečíst.
Přestože, jak jsem již trošku zmínila, knížka nemusí nadchnout jako předchozí díly, jelikož se v ní jako nenachází téměř žádný děj, je důležitá. Já ji považuji za toakový pomyslný most, bez kterého bychom se neobešli, který nás dovede do možného budoucího pokračování. Je zde zmíněno mnoho potřebných informací - nejen odpovědi na kladené otázky z předchozí části, ale i nové informace, bez kterých bychom se v pokračování neobešli. Já to zároveň ještě vnímám jako příjemné doplnění tohoto úžasného světa o další příběh, který jsem si již od prvního dílu zamilovala. Miluji každý díl této série a ač má mnoho lidí různé výhrady, kvůli možné nelogičnosti nebo jednoduchosti, já svět Dvorů zbožňuji. Jedná se o sérii, která mě chytila hned od začátku, která ve mně vyvola tolik různých emocí a u které jsem si skvěle odpočinula.Vše je opět psáno typickým stylem, na který jsme u Maas zvyklí. Tentokrát je děj obohacen o pohledy nejen Rhysanda, ale i Mor nebo Cassiana. Není to nijak překvapující knížka. Děj plyne plynule, že do světa Dvorů skvěle znovu zapadne, přestože jste třeba zapomněli o čem byly přesně předchozí části.
Nevynechávejte tuto novelu, i když vám připadá zbytečná. Máte znovu šanci být ve Velarisu s Feyre, Rhysandem a jejich přáteli, slavit s němi zimní slunovrat, tak ji nepromarněte.
0 komentářů